Ze studia

Jak vznikl koncept Tělo učí :

Za svou praxi trenérky, která začala v mých 22 letech jsem zažila mnoho proměn na fyzické i psychické úrovni. Když jsem procházela náročným a dlouhým procesem sebepoznávání, odhalovala jsem to, jak se sebou zacházím. Jeden z mých vzorců byl ten, že neznám a ani necítím své hranice.

Nejen tento vzorec mě mimo jiné provázel ve cvičení i ve sportech. Cvičení a sport miluji, ale měla jsem hodně výkonově nastavenou mysl a to se promítalo nejen do mých sportů a do toho toho jak cvičím, ale hlavně do mého těla. Nastavovala jsem si tréninky, kterými jsem si sice dala do těla, ale v delším horizontu mě dost vyčerpávaly. I když jsem vždy dbala na techniku a chtěla jsem cvičit správně, občas jakoby se mi to nedařilo. Stávalo se mi, že mi některé cviky nešly, bolely mě jinak nebo jinde, než na co byly určené.

Trvalo mi dlouho seskládat si všechny střípky ze sportů, vzdělávání, školení a mé praxe se sebou i klienty. Občas se mi některé věci překrývaly, nějaké si protiřečily, jedno občas vylučovalo to druhé. Nevzdávala jsem to a hledala svou cestu. Jedna z věcí, která mi ve sportu i cvičení obecně chybí je větší ženskost. Začala jsem si to vědomě zkoušet ve cvičení a své tělo jsem začala vnímat jinak.

Trpělivou prací jsem si stále více uvědomovala své pohybové návyky ve cvičení, i to, jak se pohybuji přes den. Zkoušela jsem si rozeznávat ty, které jsou dobré a ty, které mě v něčem brzdí. Tělo mi krásně napovídalo. Tím, kde mě při pozici významně táhlo, tím, kde jsem se ve cviku neuměla tak dobře nastavit a v důsledku toho jsme cítila jiné části.. Prohlížela jsem si jak stojím přes den, kde mám těžiště, jak své tělo používám v těch mnoha hodinách, kdy necvičím. Začala jsem postupně měnit svůj vztah k tělu i ke cvičení. Čím víc jsem si byla schopna uvědomit své tělo, co přesně dělám, tím jsem lépe cvičila.

Lépe odhaduji, co zvládnu a jaké cviky potřebuji. Nechodím do protahovacích pozic násilím. Nechávám malé pohyby aby mi pomohly s přirozeným posunem do lepší pružnosti. Neposiluji tím, že jdu do cviku silou nebo zatínáním. Vnímám, kde se potřebuji opřít a tím se mi v těle objeví pevnost, kterou jsem do té doby neznala .

Začala jsem vnímat a cítit, jak si nastavovat režim v pohybu. Potřebuji, aby můj pohybový režim byl jako já - ženský s ohledem na kolísání energie, s ohledem na cyklus můj i cyklus roku. Reflektuji životní změny a jak se to propisuje do pohybu. Stále si zvědomuji další věci a rozvíjím schopnost cítit své tělo. Pomáhá mi to na fyzické i psychické úrovni. Je pro mne velmi důležité cvičit v souladu se svým tělem.